Kyselinotvorné a Zásadotvorné potraviny

Zásady a Kyseliny

 

Vyváženost kyselinotvorných a zásadotvorných potravin je pro uzdravující vaření klíčová.

Lidská krev si potřebuje udržovat stálé, lehce zásadité pH 7,32. Slučitelné se životem jsou hodnoty pH krve v rozmezí maximálně 7,70-6,80. Pro lidské tělo je snažší vyvažovat acidobazickou rovnováhu pokud přijímá suroviny blížící se k neutrálním hodnotám.

Z přírodních surovin, které používáme v umění uzdravujícího vaření, jsou zjednodušeně zelenina a ovoce zásadotvorné, naproti tomu obiloviny a luštěniny kyselinotvorné. Z tohoto důvodu je důležité mít na talíři objemově stejné množství zeleniny jako obilných zrn. Pokud přidáte rybu, která je kyselinotvorná, je dobré ji doplnit zásadotvornými jáhlami a dostatečným množstvím zeleniny.

Překyselení organismu způsobují moderní průmyslově zpracované koncentráty přezásobených supermarketů. Nejkyselinotvornějšími produkty jsou: rafinovaný bílý cukr, hnědý cukr, stolní kuchyňská sůl, bílá mouka, bílé pečivo a koláče, čokoláda, káva, černý čaj, slazené upravované vody a džusy, sycené nealko nápoje, umělá sladidla, barviva, ochucovadla, konzervanty, průmyslový ocet, maso hovězí, vepřové, drůbeží, mořské plody, žloutek, slazené jogurty, zmrzlina, džemy s přidaným cukrem, sladkosti z rafinovaného cukru.

Pro vyrovnání pH krve lidský organismus odčerpává vlastní zdroje minerálů z kostí. Dochází tak k demineralizaci, odvápnění a s tím spojené příznaky. Kyselé prostředí vede k celkovému zhoršení zdravotního stavu a zvyšuje potenciál bolestí hlavy, únavy, infekcí, kožních projevů i chronických civilizačních nemocí.

Pro zvýšení zásadotvorných potravin ve stravě si připravujte několikrát v týdnu polévku miso s různou zeleninou a mořskou řasou, jezte více jáhel a méně ostatních druhů obilnin, jako dezert si uvařte zeleninové pyré z dýně Hokkaido, kořene petržele či pastináku, pijte čaj bancha a občas malé množství čerstvé zeleninové šťávy.

 

*příklady nejzásadotvornějších rostlin

kořen celeru a petržele, kořen kuzu, řeřicha a jiné tmavě zelené natě, meloun, citrón, limetka, hroznové víno bez pecek, mořské řasy

 

*středně zásadotvorné

zelené fazolky, brokolice, zelí, vojtěška, kadeřávek, květák, bílá ředkev Daikon, zelené natě, dýně, kukuřice, ředkve a ředkvičky, tuřín, zeleninové šťávy, zázvor, houby šiitake, mandle, čaj bancha, hrušky, jablka, meruňky, broskev, rybíz, jahody, rozinky.

 

*mírně zásadotvorné

jáhly, pohanka, jedlé kaštany, cibule, pórek, okurka, kvašená zelenina, sezamové semínko, naklíčené obilí, mořská sůl, tofu, tempeh, sójové boby, miso, rýžový ocet, rýžový sirup

 

*neutrální pH 7

voda, olej

 

*mírně kyselinotvorné

oves a jiná obilná zrna, celozrnné těstoviny, rýže, pšeničný chléb, hořčice, ořechy, rýžové mléko, celozrnné pečivo, ryby, borůvky

 

*nejkyselinotvornější potraviny

rafinovaný bílý cukr, stolní kuchyňská sůl, bílý průmyslový ocet, bílý chléb, pečivo a koláče z bílé mouky, čokoláda, alkohol, káva, černý čaj, sycené nealkoholické nápoje, ovocné slazené džusy, umělá sladidla, hovězí, vepřové, drůbeží, mořské plody, žloutek, slazené jogurty, bílá rýže, bílá mouka, zmrzlina, džemy s přidaným cukrem, vlašské ořechy, brusinky

 

Tipy jak jednodušše a s uspokojením přejít na zdravější vzorec stravování

od Kyselin  k  Zásadám         z únavy k vitalitě        od nemoci ke zdraví

Nahraďte ve své domácnosti běžné, supermarketové zboží za kvalitní, stravitelné a uzdravující potraviny. Cenově dostupné jsou tradiční obiloviny, luštěniny i zelenina. Rýžový sirup, kvalitní sójová omáčka a makrobiotické pamlsky jsou sice dražší, ale v konečném důsledku ve zdravém těle zdravý duch a spoustu času, který by jste strávili v ordinaci, svou rekonvalescencí a nakonec i kratším životem, přijde k dobru stejně jako větší příval energie a chutě do života.

kohoutková chlorovaná vodovoda:        voda ze studny, studánky nebo voda z vrtu

kuchyňská stolní sůl:       jemná bílá mořská sůl

rafinovaný bílý cukr:

ječný slad, obilné slady, rýžový sirup/slad, krém amasaké, ovoce našeho pásma, ovocné šťávy, sladké zeleniny a pyré z cibule, dýně, mrkve, petržele a pastináku, kedlubna gigant, denní příjem celých obilných zrn (jáhly, rýže), vařená kukuřice cukrová, jedlé kaštany, přírodní džem a povidla

 

pečivo z bílé mouky:

celozrnné těstoviny, nudle, kváskový celozrnný chléb, lívance a palačinky či fritované koblihy z celozrnné mouky, vody a sladu, pšeničná bílkovina seitan, křupavá blanšírovaná nebo na woku osmahlá zelenina, smažené obilné placky, křupavá zelenina fritovaná v těstíčku (tempura), placičky mochi

 

maso:

bílé maso ryb, pšeničná bílkovina seitan, tofu, tempeh, čočkové a jiné karbanátky, shoyu/kombu/šiitake vývar, zelená cibulka s misem, fazole a fazolové polévky a pomazánky

 

doplňky výživy/vitamíny:

ke každému jídlu zelená listová zelenina, denně hrstku mořských řas (kombu pouze 1 čtvereček velikosti poštovní známky), tmavě zelená zelenina jako např. kadeřávek, řeřicha

káva, černý čaj:     

obilná káva Yanoh, špaldová káva, melta, čaj bancha a kukicha, čaj hato mugi

alkoholické nápoje:

pivo bez cukru, rýžové víno saké, přírodní jablečný mošt, horká jablečná šťáva s kuzu a zázvorem, víno bez sulfátů, přírodní ovocné šťávy z odšťavňovače

mléko a mléčné výrobky:

mandlové mléko, ořechová mléka, pudink s kuzu/kukuřičným škrobem, rýžové, jáhlové a obilné krémy, amasaké, tofu, ovesná/vločková kaše, dezerty s mandlovým máslem

máslo, margarín, olej:

za studena lisované oleje (základ je sezamový na zimu a slunečnicový na léto), goma-tofu (pomleté sezam. semínko vařené s kuzu do velmi husté konzistence), ořechová másla tahin, luštěninové pomazánky, pomazánka z tofu, rostlinné máslo Alsam z neztuženého tuku, mandlové máslo

tvarohy a sýry:

tofu, tempeh (fermentované sójové boby), tofu nakládané v mise, natto (fermentované sójové boby), krém z jahel, rýže a tofu, tavenýr (rostlinný sýr)

vejce:

natto (fermentované sójové boby), smažená cibule, tofu a jáhly s umeoctem, do těsta místo vajíčka jako pojivo použijeme předem namočené a rozmixované lněné semínko

průmyslový ocet:

rýžový ocet, umeocet (z umeboshi švestek), jablečný ocet, kvašené zelí, kvašená zelenina, nakládaný zázvor, citrón, limetka

 

Uzdravující denní složení stravy pro člověka*

 

40 – 50% obilnin (včetně těstovin a jiných výrobků z celozrnné mouky)

 

30 – 50 % zeleniny (spařené, napařené, vařené, dušené, fritované, kvašené, syrové)

 

5  -  10 % luštěnin (hrách, fazole, čočka, tofu, tempeh, natto)

 

5%  nápoje, polévky, mořské řasy, ochucovadla

 

5% oleje, semena, ořechy

 *poměr jednotlivých složek se mění v závislosti na měnící se kondici, fyzické zátěži, počasí, ročním období…

 

Zimní talíř

V zimním období zařazujeme více obilovin a posilujících, záhřevných pokrmů. Používáme nejlépe tu zeleninu, kterou jsme si uskladnili (celer, petržel, mrkev, pastinák, daikon, dýně, tuřín atp.) a zařazujeme také zelenou petrželku, pór, kadeřávek a růžičkovou kapustu, které v zimním období zůstávají na zahrádce i ve sněhu. Využíváme různých druhů kvašené zeleniny a tradičního kysaného zelí pro pestrost a barvy na talíři.  Střídáme techniky vaření i ingredience a používáme o něco více tlakový hrnec, dušení a delší vaření pod poklicí.

 

 

 

Letní talíř

V létě chceme být venku a proto i čas strávený v kuchyni se zkrátí a zjednoduší. Jíme také to, co si kde utrhneme, vypěstujeme a co příroda poskytne. Přípravy na ohni jsou krátké (smažení na čínském woku, napařování, blanšírování, smažení na vodě, krátce lisované saláty i saláty syrové). Důležitý je přísun dostatečného množství tekutin (voda, čaj) a to i vázaných, například v letní polévce s bílým misem, v omáčkách ze zelených fazolek nebo ve  zeleninové šťávě v přijatelném množství. Zralého ovoce si dopřáváme s mírou dle své kondice.